Panzerkampfwagen VI Tiger I

Panzerkampfwagen VI Tiger I

Tiger I, oficiálně označovaný jako Panzerkampfwagen VI Tiger Ausf. E, byl těžký tank používaný nacistickým Německem během druhé světové války. Jeho vývoj začal v roce 1937, přičemž byl urychlen střetem s vyspělými sovětskými tanky KV-1 a T-34 během operace Barbarossa v roce 1941. Tiger I měl být odpovědí na tyto sovětské stroje a jeho cílem bylo zajistit Německu technologickou převahu na bojišti.

Technické specifikace

• Hmotnost: 54 tun
• Výzbroj: Kanón KwK 36 ráže 88 mm a dva kulomety MG 34
• Pohon: Motor Maybach HL 230 P45 (700 koní)
• Rychlost: Maximálně 45 km/h na silnici, 20–25 km/h v terénu
• Pancéřování: Čelní pancíř až 100 mm silný
• Dojezd: 195 km na silnici, 110 km v terénu

Historie a nasazení

První Tiger I byl nasazen v roce 1942 na východní frontě a v severní Africe. Tank se vyznačoval impozantní palebnou silou a odolností, ale zároveň trpěl technickými problémy a obtížnou údržbou. Celkem bylo vyrobeno přibližně 1 350 kusů, přičemž nejintenzivnější produkce probíhala v letech 1943–1944.

Tiger I se stal symbolem německých obrněných sil, ale jeho vysoké výrobní náklady a složitost vedly k omezenému nasazení ve srovnání s jinými německými tanky. Na bojišti často čelil technickým poruchám a vysoké spotřebě paliva, což omezovalo jeho efektivitu.

Odkaz

Tiger I zůstává jedním z nejikoničtějších tanků druhé světové války. Dnes je možné vidět zachovalé exempláře v muzeích, například tank s označením „131“ v Bovington Tank Museum ve Velké Británii.

Tanková esa a jejich role

Tanková esa byla elitními veliteli tanků, kteří dosáhli vysokého počtu zničených nepřátelských vozidel. V kontextu Tigeru I jsou tito velitelé často spojováni s fenomenálními bojovými úspěchy, a to především díky kombinaci výjimečných taktických schopností a kvalit tanku.

Michael Wittmann

Michael Wittmann je jedním z nejslavnějších velitelů Tigeru I a ikonou německých obrněných sil. Během své kariéry zničil přes 130 nepřátelských tanků a mnoho dalších vozidel. Jeho nejslavnější akcí byla bitva u Villers-Bocage 13. června 1944, kdy během jediného dne zničil desítky britských tanků, transportérů a dalších vozidel, čímž způsobil značné ztráty britské 7. obrněné divizi.

Otto Carius

Další významné tankové eso, Otto Carius, operoval především na východní frontě. Na Tigeru I vedl řadu úspěšných bitev, přičemž jeho jednotka zničila desítky sovětských tanků. Je známý i svou knihou Tiger im Schlamm, kde popisuje svůj pohled na válku a operace Tigerů v těžkých podmínkách východní fronty.

Kurt Knispel

Kurt Knispel, často označovaný za nejúspěšnějšího tankistu druhé světové války, dosáhl více než 160 potvrzených zničení nepřátelských vozidel. Byl znám svou profesionalitou a lidským přístupem ke spolubojovníkům. Na rozdíl od Wittmanna a Cariuse si nikdy neosvojil prominentní roli v německé propagandě.

Taktika tankových es

Tanková esa se zaměřovala na ničení prioritních cílů, jako byly nepřátelské tanky, protitanková děla a transportéry. Často operovala v menších skupinách a využívala výhod Tigeru I, jako byla silná pancéřová ochrana a přesná palba. Díky tomu mohla i početně slabší německá obrněná jednotka čelit větším nepřátelským formacím.